Hudba západní Afriky z rukou Korajunglejazz

kjj Úplně poprvé skupina Korajunglejazz zahrála v Brně roku 2012. Od té doby ušla kus cesty a vypustila do světa dvě alba, Kauri a Nimba. Jejími členy jsou Jiří Bouda (kora) a Pavel Šmíd (kytara). Kapela koncertuje v České Republice, ale i za jejími hranicemi (Francie, Španělsko, Itálie, Švýcarsko) .

Jejich hudba obsahuje prvky hudby africké tradice a současné world music. Hrají na africkou harfu koru a kytaru, což je zajímavá kombinace dvou hudebních nástrojů, jež dává vzniknout opravdu příjemné hudbě. Ta, jak sami hráči píší na svém webu, uvádí posluchače do klidu a rozjímání a rozvíjí jejich fantazii.

Pavel Šmíd, který v Korajunglejazz hraje na kytaru, si s námi popovídal nejen o kapele a její tvorbě, ale také o zážitcích v cizině, o jeho vztahu k české a západoafrické hudbě a o tom, jak se sladí kora a kytara v jeden celek, který se interpretuje posluchačům. Přejeme příjemné čtení (a případný poslech).

Jak ses dostal k africké hudbě? Čím tě oslovila?

Dobrá otázka. Ani nevím, je to nějakej přirozenej vývoj.  Prostě jsem začal hrát na kytaru, pak na západoafrické bubny a vůbec šíleně mě pohltila rytmika západní Afriky. A čím víc jsem se do toho nořil, tím víc jsem si uvědomoval, jak je ta naše hudba, co slyšíš všude kolem sebe, hrozně svázaná. Samozřejmě jsou to nějaký moje kořeny, ale mě začalo zajímat něco jinýho. Má to prostě jinej náboj. Oni totiž ti afričani tu hudbu přímo žijí, nemají to tak oddělený. My jako běloši ji hrajeme a pak jdeme domů nebo do práce a muzika zas „až bude čas“. Potom to studujeme, máme na to školy, snažíme se na to přijít, analyzovat jak to, že je něco takhle a takhle, prostě pitva a když pitváš, tak pitváš mrtvolu. Teda doufám (smích) …trochu to zabijíme, ale to už je zas naše specialita. Když nad tím přemýšlím, tak to, čím mě to oslovilo, je asi ten život v tom.

Jak se stane, že se dají dohromady takové dva nástroje, jako je kytara a kora?

kjj4U nás v kapele se to stalo tak, že jsme spolu s Jirkou už dlouho bubnovali. Hráli jsme spolu v bubenické kapele (pořád spolu bubnujeme na kurzech západoafrického tance), no a zase se to prostě „nějak“ stalo. Já hrál ještě na kytaru a Jirka na koru. Zpětně to vidím tak, že to byla jen otázka času, kdy si to zkusíme, a že se nám to zalíbí.

 

Je snadné propojit a sladit melodie obou nástrojů?

Těžko říct. Pokud vezmeme melodie kory jako ty tradiční, které taky hodně hrajeme, je to dost jednoduchá záležitost. Někdy se musím smát, jak jsou ty tradicionály jednoduchý, jenže v tom je ta krása. Složitý to pro mě začíná být ve chvíli, kdy to máme nějakým způsobem interpretovat. Jak k tomu hrát?  Jakým způsobem to uchopit? Pak si uvědomím, že to je vlastně strašně těžké a dostanu se až na úroveň, kdy řeším spíš to, jak jsem já naladěnej, protože to je potom To, jak to hraju. Takže od pitvy k vypnutí hlavy. Je to hlavně o tom se navzájem poslouchat, reagovat na sebe. Pokud si rozumíme, už si nemusíme lámat hlavu se sladěním melodií, jde to samo.

Jak vznikají vaše skladby? V čem se inspirujete?

Naše skladby, pokud se nebudeme bavit o těch tradičních, který se Jirka naučil v Africe nebo jsme se je naučili od afrických muzikantů tady v Evropě, vznikají hodně z improvizace, to je vlastně to, o čem jsem mluvil před chvílí. Prostě se začneme rozehrávat a hele, je tady novinka. Buď to funguje, nebo ne. Každej máme taky spoustu vlastních nápadů, tak je společně rozvíjíme.

Afričtí muzikanti v Evropě, jak na ně působí naše hudba? Znáš jejich názory na hudbu v našem prostředí?

kjj10Já jich znám osobně jen pár, ale všiml jsem si, že tihle muzikanti to moc neřeší. Hudba je jedna a hotovo, zbytek je o přístupu k věci. Oni hrajou hudbu, kterou se naučili od svých tátů a ti zase od svých tátů. Samozřejmě se v tom sami realizují a vyvíjí dál, ale víc ctí kořeny a tak se asi diví, že my na to spíš kašlem.

V čem se liší vaše podání hry na koru od tradiční africké hry na tento nástroj?

Těžko mluvit za Jirku, jak to vnímá jako korista. Z mého pohledu je to asi hlavně o tom, že my prostě nejsme afričani a nikdy nebudeme. Nesnažíme se hrát přesně nějak tradičně, i když občas využíváme tradičních postupů. Spíš se necháváme volně inspirovat a s určitou pokorou si to přebíráme po svém. Máme jiné kořeny, žijeme v jiném světě, tak se to prostě vždycky bude nějak lišit.

Jsou nějaké základní věci, nějaké principy, které musí kdokoliv, kdo by chtěl takovou muziku hrát, pochopit?

Pokud se nebudeme rýpat v nějakých hlubších rozměrech , emocích a citech, ale pouze v té „hudební“ rovině pak si myslím, že základní věc je rytmus. Bez rytmu seš ztracenej. A to vlastně neplatí jen pro Afriku, ale asi pro všechno. Můžeš vědět jak kam dát prsty, ale ty potřebuješ nejdřív vědět kdy. Určitě by se o tom dalo dlouze polemizovat, dalo by se to i otočit, pro mě však zůstává rytmus základ všeho.

kjj6Kde vystupujete a jakých akcí se účastníte? Jsou místa, kde hrajete pravidelně?

Naše koncerty jsou ideální pro divadlo, kostel nebo čajovnu. Prostě místo, kde je klid, kde si to člověk může v naprostém klidu vychutnat, takže se zaměřujeme hlavně tímto směrem. V podstatě  ale záleží na typu akce a na domluvě. Že bychom hráli někde pravidelně se asi nedá říct, i když jsou místa, kde hrajeme i víckrát do roka. Jednou za rok se nám podaří vycestovat do zahraničí, v tom je taky jakási pravidelnost. Vloni jsme odehráli koncerty např. ve Švýcarsku a v Itálii. Předloni zase ve Francii a Španělsku.

Při jakh příležitostech jste koncertovali v cizině? Jak jste se dostali ke koncertování v cizině?

Začalo to dost nenápadně jako takové hudební prázdniny. Řekli jsme si, že pojedeme do Francie a Španělska a po cestě budeme hrát na ulici, potkávat se s ostatníma muzikantama a prostě to zkusíme. Při našem prvním pouličním hraní v Clermond-Ferrand ve Francii jsme témeř okamžitě dostali nabídku na uspořádání koncertu v místním klubu. To stejné se nám stalo i v Tarragoně ve Španělsku. My přijeli, rozbalili nástroje a po pár minutách měli domluvenej koncert (smích).

Do Švýcarska jsme byli pozvaní, hráli jsme v Imigračním centru pro uprchlíky, kteří pocházeli převážně z Afriky. To bylo to nejšílenější. Dva běloši mastící africký tradicionály po svým, sedí před stopadesáti černochama, prostě úlet! Dopadlo to bombasticky, oni to skoro všechno znali, a tak zpívali, tancovali a pak nás pomalu nenechali ani odjet. Třeba v Montpelier a v Benátkách jsme si to dopředu domluvili s dramaturgií klubu, takže jsme už jeli najisto.

Jaké jsou na základě tvých zkušeností rozdíly mezi českým publikem a švýcarským, španělským nebo italským?

kjj5Z mýho pohledu tam moc velkej rozdíl není a zas pro tolik španělů nebo italů jsem nehrál, takže to nemůžu dost dobře posoudit. Ono když ten člověk sedí a poslouchá, tak na první pohled nepoznáš, odkud je. Poznáš to spíš po koncertě když neumíš francouzsky a nikomu nerozumíš (smích).

Já jsem si víc než rozdílu mezi čechem a italem nebo španělem, všiml zásadního rozdílu v porovnání s africkým publikem. Překvapilo mě, jak jsou na naše měřítka jakoby neukázněný. U nás je to trochu víc vážný, kdyby někdo promluvil v hledišti, někdo jinej by ho možná okřikl nebo naznačil, že jsou tady i další lidi, ale oni se bavili, měli z toho radost, kterou ale okamžitě ventilovali, tleskali do toho, nebáli se jakkoliv projevit. Byla z toho cítit větší radost.

Kam chcete dále se svojí tvorbou směřovat?

No asi takhle, v prosinci jsme vydali druhé CD Nimba, které vlastně shrnulo směr, kterým jsme se ubírali do té doby. My spolu prostě hrajeme, reagujeme na sebe a směřování tvorby, to je o tom citu, kdy si řeknem ok, tudy vede cesta a my po ní buď půjdeme nebo ne. Nedávno jsme jednu cestu prošli, z ní vzniklo to CD a teď jsme zas na začátku něčeho nového, nikam to netlačíme, tak teprv uvidíme, kudy se dáme.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů v tvorbě!

Oficiální webové stránky Korajunglejazz můžete navštívit zde a facebook zde!

1 Komentář

  • Sokju Sokju napsal:

    … perfektní (lze říci i něco jiného?). Přečetl jsem si rozhovor, pustil několik písní a musím říci, že jak rozhovor, který je perfektně napsaný, tak hudba, která dobře zní je prostě paráda. Tak 12.5. v Praze :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *