Nepříznivá situace v Darjeelingu

darjeeling_tea_logo_basicDarjeeling, horská oblast Indie, kde se nachází něco kolem 88 čajových plantáží produkujících na 17 500 hektarech půdy světoznámý a pro svoji kvalitu vyhledávaný čaj, čelí problémům ohrožujícím budoucí čajovou produkci.

Již dlouhá léta se celý region potýká se suchy a čekání na tolik potřebnou mlhu a déšť je stále více beznadějné. Déšť se objevuje velmi málo, a když už začne pršet, jedná se o liják způsobující záplavy odplavující půdu. Čajové keře, z nichž některé jsou staré i více než 150 let, jsou tímto oslabovány a snáze tak podléhají škůdcům a plísním.

Klesající produkce

Nejen v důsledku výše popsaného celková roční produkce klesá. Ta se do roku 2000 držela na 10 000 metrických tun. Do roku 2010 klesala až na 8 500 metrických tun a do současnosti produkce dále klesá.

První horka v roce často nenávratně ničí úrodu a tato situace nutí mnoho ze zhruba 70 000 tisíc zaměstnanců odcházet za jinými pracovními příležitostmi. Uvedený počet zaměstnanců představuje zhruba 50% obyvatel celého okresu a jde tak o páteř tamní ekonomiky, která výrazně zlepšuje živobytí (např. zákonné dávky, bydlení, vzdělávání, zdravotnická zařízení) a bez které bude celá oblast výrazně chudší. Dopady této situace jsou znatelné již nyní.

darjeeling

Autor: Vivek Lochan z Doke Tea and Lochan Tea

V některých zahradách se absence pracovníků blíží i k 40%. Plat zaměstnanců bývá v přepočtu stěží necelých 50 korun denně. Většina se jich tak stěhuje do měst, kde doufají v lepší budoucnost. Výroba se v důsledku toho na mnohých místech snížila i o 30% (což však zvyšuje kvalitu). Nepřiznívá je také nejednotnost všech tří největších hráčů – majitelů, zaměstnanců a vlády, která by mohla vyústit až ve zhroucení celého průmyslu.

Pouze několika zahradám se daří pracovat v normálním režimu a ještě rozšířit své příjmy o zisk s cestovního ruchu. Jedná se například o Tea Estate Happy Valley, která se nachází v blízkosti města.

Nepřehlédnutelným problémem jsou také přesluhující zařízení na sklízení, které je potřeba nahradit novou techniku. Spolu s tím je také nutné vyměnit velmi staré čajové keře dosahující věku 75 – 150 let. To je potřeba z hlediska výnosu, říká majitel 4 zahrad pan Shiv Saria. Bohužel celý tento proces je velice nákladný a obtížný. Pomoci by mohlo například umělé zavlažování, což ale prozatím není příliš reálné, neboť místní sítě nemají dostatek vody ani pro své občany.

Výnos čajové produkce

Roční hrubý obrat je kolem 55.000.000 liber ročně a dopady současných problémů tak mohou být skutečně nedozírné. Pan Arun Singh z Goodricke Group Ltd, která vlastní více než 10 zahrad, poznamenal, že dárdžilinský čaj zažívá velikou katastrofu, primárně způsobenou změnou klimatických podmínek.

Budoucí vize

Odborníci a někteří majitelé zahrad jsou však optimističtí a věří, že čajové zahrady mají stále šanci na uzdravení. A to díky vynaloženému úsilí v boji proti škůdcům a hledání řešení týkajících se nedostatku vody. Je v plánu postavit nové opěrné zdi a terasy, aby nedocházelo k tak velikým sesuvům půdy, a v plánech je také obnovení části keřů v zahradách.

darjeeling2

Čajovník, který by měl za normálních podmínek vyprodukovat čajové lístky pro výtečný čaj první sklizně. Tato fotografie a fotografie výše byly pořízeny v zahradách Rohiny a Giddapahar. Autor: Vivek Lochan z Doke Tea and Lochan Tea.

Zdroj informací: www.worldoftea.org/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *