Přílohy – 2. díl aneb přirozeně bez lepku

pohanka a jáhly

Jáhly a pohanka

Pohanka a jáhly jsou tu s námi už nějaký ten pátek. Dříve u nás byly tradičním pokrmem chudší vrstvy obyvatel, s postupem času se však z našeho jídelníčku vytrácely a na jejich místo byly dosazeny jiné plodiny jako rýže, brambory a pšenice. Dnes jsou na našich stolech spíše raritou a výsadou minoritní skupiny příznivců zdravé výživy. I ta se však díky dnes populárnímu důrazu na zdravý životní styl rozrůstá a slibuje tak těmto zdraví prospěšným potravinám opět vzestup. Jejich význam sílí také spolu se zvyšujícím se procentem trpících celiakií (intolerancí lepku) a můžete se s nimi už dokonce setkat i v některých čajovnách, které jsou myšlence zdravého životního stylu nakloněny.

Lidé, kteří se řídí heslem, co je zdravé, není chutné, mohou považovat jáhly a pohanku za nutné zlo. Chyba však může spočívat v přípravě, a proto byste neměli tyto výživné potraviny odsuzovat dřív, než si je zkusíte připravit se svými oblíbenými surovinami, popřípadě dáte na rady a tipy, které vám naservírujeme v následujícím textu.

Pohanka

Nepůjde o kanibalismus

Pohanka, o které bude řeč, je jednoletá rdesnovitá rostlina. Ač není obilovinou, vyznačuje se moučnými zrny, které ji obdařují podobnými vlastnostmi jako má obilí.

Její prapůvod lze vystopovat až k jižním svahům Himalájí. Za její pohanské jméno nesou zodpovědnost nejspíše mohamedáni, s kterými putovala z Asie do Evropy. U nás se začala pěstovat od 12. století a získala si oblibu mezi chudší vrstvou obyvatel.

Pohankové zrno bývá zbaveno slupky dvěma způsoby. Jeden postup spočívá v jejím mechanickém obrušování, které umožňuje zachování výživné hodnoty. Pro takto zpracovanou pohanku je příznačná světle zelená či narůžovělá barva. Při druhém termickém procesu dochází k napařování pohanky, což vyvolá prasknutí slupky a dává tak vzniknout pohankovým slupkám, které se využívají například pro přípravu léčivých odvarů. Taková pohanka je charakteristická tmavě hnědou barvou a je zároveň ochuzená o část živin.

Mocná léčitelka

pohankova lepenice

Pohanka a zelí – silná dvojka aneb recept na zdraví!

Pohanka je pro svůj vysoký obsah plnohodnotných bílkovin podobných živočišným (zvláště aminokyseliny lyzin, metionin a tryptofan) velmi výživná a zaslouží si tak čestné místo mezi dietními pokrmy. Představuje také zdroj vlákniny, železa, fosforu, draslíku, mědi a vitaminů a vyznačuje se tak mnohými léčebnými účinky. V neposlední řadě disponuje spektrem vysoce kvalitních tuků (zejména kyselinou linoleovou) a podílí se tak na snížení koncentrace cholesterolu v krvi. Je také známo, že je v pohance obsažen rutin (vitamin P), který příznivě působí na cévní systém, přičemž nejvíce rutinu očekávejte v čerstvé nati. Pohanka může být také prospěšná v boji se srdečními obtížemi, protože ovlivňuje hladinu cholesterolu. Tyto faktory působí proti vysokému krevnímu tlaku a srdečním onemocněním. Pravidelná konzumace vás může zbavit hemeroidů. V pohance obsažený cholin příznivě působí na funkci jater.

Jáhly (proso)

Kdysi dávno…

jahly a horke ovoce

Jáhly zalité horkým přelivem a zasněžené strouhaným tvarohem zasytí, zahřejí a hlavně výtečně chutnají!

Proso označuje rostlinu čeledi lipnicovitých, jejíž loupání dává vzniknout malým žlutým kuličkám, které známe pod názvem jáhly. Jáhly, respektive proso, mají dlouhou historii, protože představují jednu z nejstarších kulturních plodin. Jejich kolébkou je Indie a Čína, ve starověkém Řecku a Egyptě byly základní surovinou pro výrobu chleba, piva a lihovin. Stejně jako pohanka tvořily běžnou součást dne prostého lidu, hlavně v podobě kaší, placek a polévek, a získaly prvenství v řadě tradičních českých pokrmů jako je jáhelník či škubánky.

Postaví vás na nohy

V jáhlách je přítomen v prvé řadě hořčík, železo, draslík, fosfor, měď, zinek, vláknina a vitaminy skupiny B, čehož lze využít při zvýšené zátěži či zotavování. Fosfor může zároveň spolupůsobit při prevenci únavy, vyčerpání a deprese. Vysoký obsah železa je rovněž prospěšný pro lidi trpící anemií. Dále jáhly obsahují křemík podílející se na výživě zubů, nehtů, vlasů, kůže a svalové tkáně. Je také znám jejich blahodárný vliv na trávicí soustavu a jejich diuretický účinek (podporují funkci ledvin – odvod vody z těla). Hrají také svou roli v boji proti cukrovce. Na rozdíl od tolik konzumované pšenice a jiných obilovin se navíc v organismu chovají zásadotvorně, takže jsou obměnou těchto kyselinotvorných plodin a tím úlevou pro váš žaludek. Pro jáhly je příznačný vyšší obsah tuku, což se podepisuje na jejich kratší trvanlivosti.

Ruku v ruce

CameraZOOM-20160207100305635

Rozpustná jáhlová nebo pohanková kaše – takhle vypadá snadná, rychlá a hravá snídaně.

Různé formy pohanky a jáhel jsou důvodem jejich obdobného a univerzálního využití v kuchyni. Mouka z těchto surovin je vhodnou bezlepkovou alternativou té pšeničné, takže ji oceníte v pečivu, těstovinách, plackách, moučnících a tak dále. Obdobně je tomu také u pohankové krupice, která tak splňuje svou funkci jako zavářka do polévek, kaše, součást noků a podobně. Ve svém využití nezaostávají ani pohankové kroupy, jež poslouží jako příloha, a zastoupí běžné kroupy v tradičních českých pokrmech (kuba, nákyp) či polévkách. Základ pro výživnou snídani mohou tvořit pohankové či jáhelné vločky na způsob musli. K dostání jsou také pohankové a jáhelné pukance, které dobře fungují jako svačina, a to samostatně nebo v kombinaci s jogurtem. Pokud jste netrpěliví a chcete urychlit proces vaření pohanky, budete si rozumět s pohankovou lámankou, která se využívá do kaše, polévek či knedlíků. Jáhly i pohanka se navíc prodávají ve formě instantní kaše, což je perfektní alternativa rychlé snídaně. Mnoha účelům se propůjčily také pohankové slupky, které tak můžete nalézt v polštářích nebo směsích na přípravu léčivých čajů a odvarů. Čerstvou pohankovou nať lze zapracovat do pomazánek, salátů nebo jí ozdobit polévku či pečivo a použít ji i pro přípravu čaje. Klíčem ke zdraví mohou být také pohankové klíčky.

Vařila myšička…

pohanka s jablky

Osvědčená kombinace jablka, ořechů a strouhaného tvarohu v kaši nikdy nezklame.

Tyto plodiny se doporučují nejprve propláchnout a několikrát spařit horkou vodou, abyste se vyvarovali jejich nahořklé pachuti. Pak už je jen zalijete horkou vodou v poměru 1:2-4 dílům vody (v závislosti na tom, jestli chcete dosáhnout pevnějšího stavu odpovídajícího příloze, nebo je rozvařit na kaši) a asi čtvrt hodiny vaříme, případně ještě necháme dojít pod pokličkou. Pokud chcete být k pohance šetrnější, pouze ji zalijte vařící vodou a nechte několik hodin bobtnat. Vaření jáhel a pohanky může také předcházet krátké opražení, které zabrání jejich rozvaření.

Takto uvařená pohanka a jáhly výborně obstojí ve funkci přílohy k zeleninovým i masitým pokrmům. Můžete je v podstatě ve všech případech dosadit na místo rýže. Staročeský lid si vystačil s pohankou či jáhlami maštěnými slaninou. Na sladko najdou své uplatnění jako základ kaše či nákypu, přičemž jejich chuť skvěle podtrhne máslo, třtinový cukr, skořice, kakao, med, povidla či javorový sirup. Jejich chuť se krásně snoubí s jablkem, tvarohem a oříšky a rozumí si také s jiným čerstvým nebo sušeným ovocem. Zejména pohanka je navíc přímo stvořená do vegetariánských karbanátků či sekané. Jáhly se zase podobně jako kuskus hodí pro přípravu studených salátů. Jáhly i pohanka budou také příjemným zpestřením vašich polévek.

CameraZOOM-20160227102108375

Kaše s “pomerančovými slunci” vás prohřeje i dodá vitamíny.

Slunce na talíři

Pro zajímavost ještě doplním, že makrobiotika, která rozlišuje potraviny zahřívací (jang) a chladící (jin), považuje pohanku a jáhly  za jangové, tj. disponující prohřívající energií. Proto je vhodné je konzumovat zejména v zimních měsících.

Věříme, že vás tyto pochutiny nejen zahřejí, ale i nadchnou a prospějí vašemu zdraví.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *